Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).
Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.
Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
Aktivity s dětmi, rodiči a učiteli
Jaké nové aktivity chcete s dětmi na zahradě realizovat? Jakým způsobem zapojíte děti, učitele a rodiče do přípravy a realizace projektu? Aby zahrada dobře fungovala s ohledem na potřeby všech svých uživatelů, potřebujete pro svůj záměr získat zájem a nadšení ostatních, vtáhnout je do dění, informovat je. Skrze aktivity zapojující děti do projektu podpoříte jejich vztah k místu a vnímavost k prostředí, ve kterém žijí.
- nejprve diskutujte mezi učiteli, co od proměny očekáváte, jaké jsou vaše potřeby a přání
- řešte věci přímo v terénu, bavte se o možnostech nových aktivit
- zapojte děti, nechte je poznat zahradu z nových úhlů pohledu
- jděte na to hravě, pátrejte s nimi po historii zahrady, po příbězích pamětníků, zmapujte s nimi místa, která mají rády, kde se cítí nepříjemně; zapojením dětí budujete jejich vztah k místu, rozvíjíte jejich tvořivost, estetické vnímání i občanskou angažovanost
- vzbuďte zájem rodičů, pozvěte je na společné akce s dětmi v zahradě, řekněte jim o svých plánech, vzájemně se lépe poznejte
- posilujte vědomí komunity, získejte nové pomocníky a partnery, přenechte část iniciativy jim
- realizace projektu se může stát příležitostí pro vzájemná setkávání
- tematicky zaměřené akce a workshopy určené pro dospělé i děti nalákají k účasti
- pro rodiče na mateřské dovolené může být práce na projektu příjemným zpestřením péče o děti
- fyzická práce na zahradě se může stát vyhledávanou změnou pro duševně zaměstnané rodiče
Inspirujte se našimi náměty aktivit. Některé z nich můžete realizovat během přípravy a v průběhu projektu, další v rámci běžných řízených činností s dětmi na zahradě.
verze pro tisk
Objevujeme materiály a povrchy
Ukažte dětem známé prostředí z nového úhlu. Zkoumejte s nimi materiály a povrchy předmětů na zahradě pomocí hmatu a pak zkuste zakreslit jejich strukturu.
Cíl
- Naučit se vnímat prostředí kolem sebe nejen zrakem, ale i hmatem.
- Prohlubovat u dětí vnímavost při práci s předměty, které se běžně nacházejí v jejich okolí.
- Vyzkoušet si novou výtvarnou techniku, která pracuje s dotykem.
Věková skupina
- MŠ
Příklad realizace
- Úvod: Jaké to je zavřít oči a vnímat svět okolo sebe jen hmatem?
- Schovejte do krabice nebo bedýnky různé přírodniny a předměty, které jste našli na zahradě a které mají různé povrchy, strukturu a jsou z různých materiálů. (Předměty můžete dát do jedné velké krabice nebo do více malých krabic.) Děti pak sahají otvorem do krabice a po hmatu zkouší předmět popsat – velikost, hmotnost, tvar, strukturu a povrch, teplotu atd.
- Děti potom dostanou papír a pastelku progreso a zkoumají různé materiály frotáží – tj. položí papír na předmět či objekt (např. na zeď, dlažbu, kůru stromu, šišku, list apod.) a zlehka přejíždějí po papíru naplocho progresem, pastelem či uhlemtak, aby se na něm objevila struktura předmětu. Možné je také nadrtit si suchý pastel a dotýkat se věcí pod papírem přímo prsty, na kterých máme práškový pigment.
Závěr
Chceme-li zvýšit citlivost dětí vůči jejich okolí, musíme je naučit zapojovat při jeho vnímání i jiné smysly než jen zrak. Vnímání prostředí skrze hmat pomáhá vytvářet vazbu založenou na bezprostřední zkušenosti.
Námět vznikl ve spolupráci s lektorkami Michaelou Trpišovskou a Šárkou Matouškovou.
Může vás zajímat
Kreslicí plocha v Plzni - náměty na aktivity pro děti na motivy cest Zikmunda a Hanzelky
Didaktické karty Naše město
Jaké je naše město? Najdeme v něm nějaké barvy, vůně? Co ho utváří? Jak se v něm cítíme a co v něm děláme? Užíváme si ho a využíváme ho?
Stále více lidí žije ve městech, jedním z cílů Nadace Proměny je proto seznamovat děti i dospělé s plánováním, tvorbou a užíváním jejich veřejného prostoru. Chceme, aby se děti už od mala učily, jak mohou své prostředí pozitivně ovlivňovat a spoluutvářet, třeba i jen jeho malými proměnami.
Létající zahrady
Představte si, že by celý svět, všechny světadíly, území a krajiny visely z nebe na provázcích. Krajiny by levitovaly volně v prostoru, každá by se na provázku pohupovala ve směru větru… Jedna by byla výš, jiná níž. A nejen velké krajiny, ale i louky, parky a hlavně zahrady. Jedna taková zahrada na provázku by byla i ta vaše. Byla by to létající zahrada!
Hory pořád hory
Jaké by to bylo, kdyby vám na zahradě vyrostly hory? Chtěli byste bydlet mezi obrovskými kopci? Máte na zahradě alespoň malý kopeček? Zkuste si představit, že kamení na vaší zahrádce je obrovská skála, a vy jste malincí jako brouci. Naučte se vnímat každý kousek zahrady, její části, detaily, materiály i terén.
