Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).
Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.
Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
Aktivity s dětmi, rodiči a učiteli
Jaké nové aktivity chcete s dětmi na zahradě realizovat? Jakým způsobem zapojíte děti, učitele a rodiče do přípravy a realizace projektu? Aby zahrada dobře fungovala s ohledem na potřeby všech svých uživatelů, potřebujete pro svůj záměr získat zájem a nadšení ostatních, vtáhnout je do dění, informovat je. Skrze aktivity zapojující děti do projektu podpoříte jejich vztah k místu a vnímavost k prostředí, ve kterém žijí.
- nejprve diskutujte mezi učiteli, co od proměny očekáváte, jaké jsou vaše potřeby a přání
- řešte věci přímo v terénu, bavte se o možnostech nových aktivit
- zapojte děti, nechte je poznat zahradu z nových úhlů pohledu
- jděte na to hravě, pátrejte s nimi po historii zahrady, po příbězích pamětníků, zmapujte s nimi místa, která mají rády, kde se cítí nepříjemně; zapojením dětí budujete jejich vztah k místu, rozvíjíte jejich tvořivost, estetické vnímání i občanskou angažovanost
- vzbuďte zájem rodičů, pozvěte je na společné akce s dětmi v zahradě, řekněte jim o svých plánech, vzájemně se lépe poznejte
- posilujte vědomí komunity, získejte nové pomocníky a partnery, přenechte část iniciativy jim
- realizace projektu se může stát příležitostí pro vzájemná setkávání
- tematicky zaměřené akce a workshopy určené pro dospělé i děti nalákají k účasti
- pro rodiče na mateřské dovolené může být práce na projektu příjemným zpestřením péče o děti
- fyzická práce na zahradě se může stát vyhledávanou změnou pro duševně zaměstnané rodiče
Inspirujte se našimi náměty aktivit. Některé z nich můžete realizovat během přípravy a v průběhu projektu, další v rámci běžných řízených činností s dětmi na zahradě.
verze pro tisk
Barevná zahrada
Objevujte s dětmi škálu barev a barevných odstínů na zahradě. Pozorujte, jak se barvy okolního prostředí mění během dne i během celého roku. Všímejte si, jak se odlišují přírodní barvy od uměle vyrobených. Vyrobte s dětmi vlastní barvy s využitím přírodních materiálů ze zahrady. Vyzkoušet můžete také tvorbu barevného vzorníku zahrady z přírodnin.
Cíl
- Naučit se využívat přírodní zdroje ze školní zahrady.
- Pozorovat rozdíly mezi přírodními barvami a barvami umělými.
- Vyzkoušet si výrobu barvy z přírodních materiálů.
- Nalézat a porovnávat různé odstíny přírodních barev v jejich přirozeném prostředí.
Věková skupina
- MŠ a 1. stupeň ZŠ
Příklad realizace
- Úvod: Jak barvy vlastně vznikají a kde se berou? Kolik barev a odstínů dokážeme rozeznat? Jaké barvy by použil malíř, kdyby maloval zahradu? Jak se barvy prostředí kolem nás mění podle intenzity světla během dne a jak během roku? Zkuste využít přírodní zdroje ze školní zahrady a namíchejte z nich vlastní barevné odstíny.
- Hledejte s dětmi vhodné materiály pro výrobu přírodních barev. Zaměřte se na přírodní zdroje, ze kterých by bylo možné vytvořit barvu nebo barevnou hmotu – hlína, tráva, písek, piliny, mechy, plody apod.
- Materiál zkuste rozmělnit na co nejmenší kousky (trhat, drtit, rozmixovat atd.). Přidejte vodu a pojivo – je možné míchat s moukou nebo škrobem, případně s lepidlem (Herkules) nebo s tekutým lepidlem na tapety.
- Vytvořenou barevnou hmotou zkuste malovat. Experimentujte dál. Přidávejte libovolně např. písek nebo hlínu a tvořte nové barevné odstíny.
- Přírodní barvy lze připravit také s použitím koření (červená paprika, kurkuma, drcený kmín, drcený hřebíček atd.). Koření můžete přimíchat do nalezených vzorků ze zahrady nebo je vyzkoušet samostatně s moukou, která opět poslouží jako pojivo.
- Pokud zrovna nechcete pracovat s vodou, zkuste suché sypané obrazy, které můžete proměňovat nasucho štětcem.
- Můžete také vytvořit barevný vzorník vaší zahrady v určitém ročním období – nasbírejte s dětmi do uzavíratelných igelitových sáčků barevné vzorky ze zahrady (trávu, listy, hlínu, klacky apod.). Porovnávejte odstíny jednotlivých barev.
Závěr
Děti dokáží rozeznat barvy a jejich odstíny. Všímají si odlišností mezi přírodními barvami a barvami umělými. Naučily se vyrobit si barvy z přírodních zdrojů. Vnímají rozmanitost prostředí a jeho proměnlivost.
Námět vznikl ve spolupráci s lektorkami Michaelou Trpišovskou a Šárkou Matouškovou.
Didaktické karty Naše město
Jaké je naše město? Najdeme v něm nějaké barvy, vůně? Co ho utváří? Jak se v něm cítíme a co v něm děláme? Užíváme si ho a využíváme ho?
Stále více lidí žije ve městech, jedním z cílů Nadace Proměny je proto seznamovat děti i dospělé s plánováním, tvorbou a užíváním jejich veřejného prostoru. Chceme, aby se děti už od mala učily, jak mohou své prostředí pozitivně ovlivňovat a spoluutvářet, třeba i jen jeho malými proměnami.
Létající zahrady
Představte si, že by celý svět, všechny světadíly, území a krajiny visely z nebe na provázcích. Krajiny by levitovaly volně v prostoru, každá by se na provázku pohupovala ve směru větru… Jedna by byla výš, jiná níž. A nejen velké krajiny, ale i louky, parky a hlavně zahrady. Jedna taková zahrada na provázku by byla i ta vaše. Byla by to létající zahrada!
Hory pořád hory
Jaké by to bylo, kdyby vám na zahradě vyrostly hory? Chtěli byste bydlet mezi obrovskými kopci? Máte na zahradě alespoň malý kopeček? Zkuste si představit, že kamení na vaší zahrádce je obrovská skála, a vy jste malincí jako brouci. Naučte se vnímat každý kousek zahrady, její části, detaily, materiály i terén.
Anketa
Jak vypadá zahrada hrou?
Je plná tajemství a objevů - 72%
Láká ke hře „na něco“ - 10%
Je živá a děti baví - 18%
Počet hlasů: 502
