
Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).

Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.

Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
Aktivity s dětmi, rodiči a učiteli
Jaké nové aktivity chcete s dětmi na zahradě realizovat? Jakým způsobem zapojíte děti, učitele a rodiče do přípravy a realizace projektu? Aby zahrada dobře fungovala s ohledem na potřeby všech svých uživatelů, potřebujete pro svůj záměr získat zájem a nadšení ostatních, vtáhnout je do dění, informovat je. Skrze aktivity zapojující děti do projektu podpoříte jejich vztah k místu a vnímavost k prostředí, ve kterém žijí.
- nejprve diskutujte mezi učiteli, co od proměny očekáváte, jaké jsou vaše potřeby a přání
- řešte věci přímo v terénu, bavte se o možnostech nových aktivit
- zapojte děti, nechte je poznat zahradu z nových úhlů pohledu
- jděte na to hravě, pátrejte s nimi po historii zahrady, po příbězích pamětníků, zmapujte s nimi místa, která mají rády, kde se cítí nepříjemně; zapojením dětí budujete jejich vztah k místu, rozvíjíte jejich tvořivost, estetické vnímání i občanskou angažovanost
- vzbuďte zájem rodičů, pozvěte je na společné akce s dětmi v zahradě, řekněte jim o svých plánech, vzájemně se lépe poznejte
- posilujte vědomí komunity, získejte nové pomocníky a partnery, přenechte část iniciativy jim
- realizace projektu se může stát příležitostí pro vzájemná setkávání
- tematicky zaměřené akce a workshopy určené pro dospělé i děti nalákají k účasti
- pro rodiče na mateřské dovolené může být práce na projektu příjemným zpestřením péče o děti
- fyzická práce na zahradě se může stát vyhledávanou změnou pro duševně zaměstnané rodiče
Inspirujte se našimi náměty aktivit. Některé z nich můžete realizovat během přípravy a v průběhu projektu, další v rámci běžných řízených činností s dětmi na zahradě.
verze pro tiskHory pořád hory
Jaké by to bylo, kdyby vám na zahradě vyrostly hory? Chtěli byste bydlet mezi obrovskými kopci? Máte na zahradě alespoň malý kopeček? Zkuste si představit, že kamení na vaší zahrádce je obrovská skála, a vy jste malincí jako brouci. Naučte se vnímat každý kousek zahrady, její části, detaily, materiály i terén.
Cíl aktivity
- Zamyslet se nad detaily zahrady.
- Naučit se vnímat tyto detaily a pracovat s nimi.
- Vyzkoušet si tvorbu z přírodnin, kresbu zátiší, fotografování.
- Přiblížit dětem zahradu skrze pohádku.
- Dívat se na zahradu jako na malou krajinu.
Věková skupina
- MŠ
- ZŠ
Příklad realizace
- Úvod: Existují na zahradě místa, která jsou úplně rovinatá, nebo naopak zvlněná či kopcovitá? Prozkoumejte s dětmi terénní nerovnosti na vaší zahradě. Může být zahrada malou krajinou? Vysvětlete dětem, co jsou to údolí a nížiny. Co kopce, skály, hory. Proč v přírodě teče řeka někde rychle, někde pomalu?
- Motivace: Představte si, že vaše zahrada je jako malá krajina a vy byste byli tak malí, jako palec. Běhali byste mezi šiškami a květinami, jako kdyby to byly velké stromy. Motivací k tvorbě mohou být dětem ukázky z knížky od Františka Skály[1], jehož ilustrace vznikají podobným způsobem. Skála vytváří loutky z přírodnin a fotí příběh ve volné krajině.
- Realizace 1: Vytvořte si s dětmi malé postavičky z přírodnin (5 - 10 cm veliké). Použijte klacíky, mechy, trávu, sušené květiny, kaštany, ale i například pytlovinu či jinou přírodní látku. Velkým pomocníkem jsou makové hlavice. Materiály spojujte provázky, lýkem, starší děti mohou využít drátky, tavnou pistoli.
- Poté se zahradou společně znovu projděte a najděte místa, která se vám zdají zajímavá, nebo naopak místa nudná, která můžete zkrášlit kamením či větvemi. Každé dítě si vybere jedno místo, malý prostor, do kterého se pokusí zasadit svou postavičku. Může postavičce i vymyslet příběh.
- Na větší čtvrtku kreslí uhlem, co vidí. Snaží se zachytit prostor, ve kterém panáček žije. Zkusí si při kresbě představit krajinu, ve které je postavička nainstalována. Květiny a klacíky jsou jako velké stromy, kamínky jsou jako skála apod. Výsledné obrázky vypadají jako lidé v horách, mezi obrovskými kopci, stromy nebo skálami.
- Realizace 2: Vytvořte fotografie postaviček v prostoru. Pokud máte možnost, foťte s dětmi jejich instalace v zahradě, je možné dětem jednoduchý fotoaparát půjčit, případně jejich práce může nafotit vyučující. Pokud máte možnost, využijte stativ.
- Závěr, reflexe: Promítejte si ve škole/školce fotografie či naskenované obrázky svých fiktivních krajin. Povídejte si o svých výtvorech, každý může něco říci o svém díle, o svém vztahu k přírodě, horám. Diskutujte o kladech i záporech vaší zahrady, o jejím terénu a detailech. Líbil by se vám kopec na školní zahradě či ne? Co byste na něm dělali?
Závěr
Školní zahrady jsou často řešeny jednoduše kvůli přehlednosti a bezpečnosti dětí. Naučte děti vnímat a užívat si každý detail zahrady. Hrát si s tím, co nám zahrada poskytuje. Využívat přírodniny k tvorbě. Vidět malé části zahrady jako velké krajiny…

Didaktické karty Naše město
Jaké je naše město? Najdeme v něm nějaké barvy, vůně? Co ho utváří? Jak se v něm cítíme a co v něm děláme? Užíváme si ho a využíváme ho?
Stále více lidí žije ve městech, jedním z cílů Nadace Proměny je proto seznamovat děti i dospělé s plánováním, tvorbou a užíváním jejich veřejného prostoru. Chceme, aby se děti už od mala učily, jak mohou své prostředí pozitivně ovlivňovat a spoluutvářet, třeba i jen jeho malými proměnami.

Létající zahrady
Představte si, že by celý svět, všechny světadíly, území a krajiny visely z nebe na provázcích. Krajiny by levitovaly volně v prostoru, každá by se na provázku pohupovala ve směru větru… Jedna by byla výš, jiná níž. A nejen velké krajiny, ale i louky, parky a hlavně zahrady. Jedna taková zahrada na provázku by byla i ta vaše. Byla by to létající zahrada!