
Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).

Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.

Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
Aktivity s dětmi, rodiči a učiteli
Jaké nové aktivity chcete s dětmi na zahradě realizovat? Jakým způsobem zapojíte děti, učitele a rodiče do přípravy a realizace projektu? Aby zahrada dobře fungovala s ohledem na potřeby všech svých uživatelů, potřebujete pro svůj záměr získat zájem a nadšení ostatních, vtáhnout je do dění, informovat je. Skrze aktivity zapojující děti do projektu podpoříte jejich vztah k místu a vnímavost k prostředí, ve kterém žijí.
- nejprve diskutujte mezi učiteli, co od proměny očekáváte, jaké jsou vaše potřeby a přání
- řešte věci přímo v terénu, bavte se o možnostech nových aktivit
- zapojte děti, nechte je poznat zahradu z nových úhlů pohledu
- jděte na to hravě, pátrejte s nimi po historii zahrady, po příbězích pamětníků, zmapujte s nimi místa, která mají rády, kde se cítí nepříjemně; zapojením dětí budujete jejich vztah k místu, rozvíjíte jejich tvořivost, estetické vnímání i občanskou angažovanost
- vzbuďte zájem rodičů, pozvěte je na společné akce s dětmi v zahradě, řekněte jim o svých plánech, vzájemně se lépe poznejte
- posilujte vědomí komunity, získejte nové pomocníky a partnery, přenechte část iniciativy jim
- realizace projektu se může stát příležitostí pro vzájemná setkávání
- tematicky zaměřené akce a workshopy určené pro dospělé i děti nalákají k účasti
- pro rodiče na mateřské dovolené může být práce na projektu příjemným zpestřením péče o děti
- fyzická práce na zahradě se může stát vyhledávanou změnou pro duševně zaměstnané rodiče
Inspirujte se našimi náměty aktivit. Některé z nich můžete realizovat během přípravy a v průběhu projektu, další v rámci běžných řízených činností s dětmi na zahradě.
verze pro tiskLétající zahrady
Představte si, že by celý svět, všechny světadíly, území a krajiny visely z nebe na provázcích. Krajiny by levitovaly volně v prostoru, každá by se na provázku pohupovala ve směru větru… Jedna by byla výš, jiná níž. A nejen velké krajiny, ale i louky, parky a hlavně zahrady. Jedna taková zahrada na provázku by byla i ta vaše. Byla by to létající zahrada!
Cíl aktivity
- Zamyslet se nad vlastnostmi zahrady, co ji charakterizuje, z jakých částí se skládá, jaké materiály v ní nalezneme.
- Naučit se vnímat zahradu jako fungující celek.
- Využívat přírodní materiály k výtvarné tvorbě. Vyrobit vyváženou konstrukci symbolizující vaší zahradu.
Věková skupina
- 1. stupeň ZŠ
- MŠ (volba pomocného materiálu, jednodušší forma výkladu)
Příklad realizace
- Motivace (mladší děti): Jak vypadá vaše zahrada? Kam si chodíte hrát? Co všechno můžeme na zahradách najít? Z čeho se zahrady skládají? Představte si, že by vaše zahrada visela na provázku. Každá krajinka někde jinde, každá by se ve větru pohupovala jinak.
- Motivace (starší děti): Z nalezených přírodnin vyrobte vyváženou konstrukci, tzv. mobil. Inspirujte se dílem amerického umělce Alexandera Caldera[1], který takové mobily v polovině 20. století tvořil. Jednalo se vždy o vyvažování drobných kovových částí. Vytvořte podobný mobil z přírodnin nalezených ve vaší zahradě.
- Realizace: Prozkoumejte s dětmi vaší zahradu a vymyslete, jaké materiály (přírodniny) nejvíce charakterizují vaší zahradu. Přírodniny sesbírejte a vytvořte konstrukci podobnou Calderovým mobilům, která bude z klacíků, mechů, trávy či květin. Vyberte si na zahradě místo (větev, prolézačku), ze kterého bude vaše létající zahrada viset, a přivažte na něj první provázek. Přírodniny pak k sobě važte dalšími provázky (malé děti si mohou pomoci papírovou lepcí páskou). Na začátku může učitelka postup předvést. Pracovat můžete sami i ve skupinkách.
- Závěr, reflexe: Zopakujte si, jaké jste nasbírali materiály, jaké byly pro vaši zahradu charakteristické. Povídejte si o vašich dílech, popište, jaká část co znamená. Jestli se ve vaší létající zahradě najdou stromy, nebo prolézačky, studánka, záhony, jestli se tam bude moci dát lézt po stromech. Vymyslete příběh vaší létající zahrady.
Závěr
Vyzdobte si těmito mobily zahradu, udělejte z ní galerii, anebo si jen tak lehněte pod strom a koukejte na svá díla, jak se ve větru pohupují…

Didaktické karty Naše město
Jaké je naše město? Najdeme v něm nějaké barvy, vůně? Co ho utváří? Jak se v něm cítíme a co v něm děláme? Užíváme si ho a využíváme ho?
Stále více lidí žije ve městech, jedním z cílů Nadace Proměny je proto seznamovat děti i dospělé s plánováním, tvorbou a užíváním jejich veřejného prostoru. Chceme, aby se děti už od mala učily, jak mohou své prostředí pozitivně ovlivňovat a spoluutvářet, třeba i jen jeho malými proměnami.

Hory pořád hory
Jaké by to bylo, kdyby vám na zahradě vyrostly hory? Chtěli byste bydlet mezi obrovskými kopci? Máte na zahradě alespoň malý kopeček? Zkuste si představit, že kamení na vaší zahrádce je obrovská skála, a vy jste malincí jako brouci. Naučte se vnímat každý kousek zahrady, její části, detaily, materiály i terén.