
Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).

Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.

Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
Cíl projektu
Čeho chceme projektem dosáhnout? K jaké intenzitě využití zahrady bychom reálně chtěli dospět? Jak bude zahrada konkrétně využívána pro aktivity s dětmi, pro výuku, pro volný čas? Zpřístupníme zahradu dětem a rodičům i po výuce? Jaké akce budeme organizovat na zahradě? V čem může zahrada učitelům při práci s dětmi pomoci? Mohli by ji využívat také pro svou relaxaci? Takové otázky je důležité si položit hned při zahájení přípravy projektu. Jasně definovaný cíl, pro který nadchneme budoucí uživatele, nám pomůže projekt úspěšně realizovat.
- specifikujte hlavní ideu projektu – čeho chceme dosáhnout
- začleňte využití zahrady do vzdělávacího programu školy
-
zamyslete se nad jednotlivými uživateli zahrady a vytvořte plán budoucího využití:
- pro děti - v rámci denního režimu, pro výuku a volnou hru dětí (řízené a neřízené činnosti v MŠ)
- pro akce školy
- pro učitele
- pro rodiče s dětmi
- pro širší veřejnost
- přemýšlejte, jak by mohla úprava zahrady zvýšit četnost jejího využití
- naplánujte potřebné změny v provozu školy a zahrady
- stanovte si priority, zamyslete se nad možnostmi etapizace projektu
- získejte zájem učitelů, rodičů a dětí – bez nich bude těžké projekt prosadit a realizovat
- zamyslete se nad další udržitelností projektu - jakou údržbu zahrady jsme schopni zajistit?
-
cíl projektu prodiskutujte s celým týmem
- je plánované využití zahrady realizovatelné?
- jaké úpravy zahrady zvládneme uskutečnit?
- souhlasí se záměrem celý tým?