Zahrada v Českém Brodě: Staré jako nové

Příběh českobrodské zahrady začal iniciativou dvou maminek, které se nechtěly smířit s tím, že školní zahrada se od dob jejich dětství prakticky nezměnila. Začaly proto hledat způsob, jak neutěšenou situaci změnit. Navázaly spolupráci s vedením školky a původní nápad postupně vykrystalizoval v jasný záměr: využít přírodní potenciál zahrady a proměnit ji v hravé a inspirativní prostředí, které budou využívat nejen děti ze školky, ale i žáci sousední ZUŠ, místní skauti a také rodiče a učitelé jako místo pro společné akce a setkávání.

S pomocí Nadace Proměny pak rodiče a učitelé promítli tento záměr do zadání pro architekty, kteří na jeho základě vypracovali projekt.  Tvůrci – architekt Michal Fišer, zahradní architekt Štěpán Špoula a výtvarník Lukáš Gavlovský – se od počátku snažili o maximální finanční i ekologickou šetrnost a založili novou zahradu na principu recyklace. Přetvořili některé původní herní prvky, zachovali perspektivní dřeviny, při stavbě využili místní materiál. Betonové dlaždice ze starých chodníčků například použili jako základové pilíře dřevěných truhlíků kolem teras nebo jako suché zdivo opěrné zídky, která zároveň chytře funguje i jako posezení. Nevyhovující ocelové průlezky ze 70. let zase po úpravě slouží jako chýše na hraní či ukazatel.

Snaha o šetrnost šla ruku v ruce s úmyslem tvůrců poskytnout dětem podněty ze skutečného světa místo umělých produktů zábavního průmyslu. Proto hodně využívali zejména přírodní materiály z blízkého okolí a při vegetačních úpravách záměrně vytvořili místa, která vyžadují péči malých zahradníků.

S úpravami zahrady pomáhala kromě jejích budoucích uživatelů celá řada místních i přespolních dobrovolníků; Nadace Proměny přizvala také skupinu studentů zahradní a krajinářské architektury. Díky společnému úsilí se původní vize proměnila ve skutečnost a vznikla pestrá, členitá a podnětná zahrada, která dětem umožňuje vnímat přírodu všemi smysly.

Děti tu mají prostor pro volnou hru, odpočinkovou zónu, užitkovou zahrádku, přírodní dílnu nebo bludiště z proutí. V zimě mohou sáňkovat z malého svahu, v parních letních dnech se osvěžit v mlhovišti. Atmosféru zahrady dotvářejí nevšední herní prvky od Lukáše Gavlovského, například slaměný domek se zatravněnou střechou nebo zvukovod, který propojuje několik dutých kmenů podzemními trubkami a funguje jako telefon. Ani pískoviště nezůstala obyčejná, jedno z nich výtvarník stylizoval do podoby hnízda s vejcem a navázal na něj lanovou opičí dráhou, další dvě dostala obrubu z nepravidelných akátových fošen a byla doplněna pískovcovými bloky.

Pokud vás zahrada zaujala, více se o její proměně můžete dozvědět zde.

Realizace tohoto projektu byla podpořena Nadací Proměny Karla Komárka v rámci grantového programu Zahrada hrou.