Britskou optikou - dětství v zajetí?
Zavedla vás někdy vzpomínka na vlastní dětství k úvaze, jak se liší hry dnešních dětí od těch, které pamatujete vy? Podle průzkumu britské organizace Natural England z roku 2009 si ještě v předchozí generaci hrálo v přírodě 40 procent dětí, dnes je to již pouze 10 procent. Kromě toho se za posledních 30 let zkrátila vzdálenost pohybu dětí od domova. A to o celých 90 procent. Důvody tohoto posunu jsou však mnohem komplexnější.
více
Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).
více
Podle BBC mají dnešní děti málo času na hraní
Podle zahraničních expertů na dětský rozvoj se čas na volnou hru dětí za poslední tři desetiletí podstatně snížil. Téměř polovina dnešních rodičů si myslí, že jejich děti mají méně času na hraní, než měli oni. Uvádí to zpravodajský server BBC, který cituje průzkum pro anglickou organizaci Play England z roku 2012. Nadměrné plánování a organizování času brání dnešním dětem v rozvoji kreativity a inovativního myšlení, které jsou jim od narození vlastní.
více
Hřiště podle světového designera
Renomovaný německý designer Günter Beltzig vybudoval již několik stovek dětských hřišť po celém světě. Navrhl například hřiště v New York City Hall of Science v USA, Spiellabyrinth ve Vídni či známé hřiště Diana Memorial Playground v Kensingtonu ve Velké Británii. Jak by podle něj mělo vypadat správné hřiště, které reflektuje potřeby dítěte a rozvíjí jeho schopnosti a dovednosti?
více
Ken Finch: Děti potřebují riziko
Přehnané obavy z nebezpečí spojeného se hrou v přírodě podle zahraničních odborníků neodpovídají reálné míře rizika a naopak nám brání využít její přínosy. Ken Finch, zakladatel americké neziskové organizace Green Hearts Institute for Nature in Childhood mluví o „averzi vůči riziku“ v současné společnosti a říká, že má za následek stagnaci v některých oblastech rozvoje dětí.
více
Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.
více
Jaké volit herní prvky pro zahradu?
Každý rodič a učitel stojí před každodenní otázkou, jak děti zabavit a jak je správně rozvíjet. Jak vybalancovat touhu dětí po nejrůznějších technologických vymoženostech a zároveň je přirozeně učit a formovat. Právě vhodně navržené prostředí může přinášet dětem potřebné podněty.
více
Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
více
Proč je pro děti důležitý kontakt s přírodou?
Zatímco dříve byly děti blízko přírodě zcela přirozeně, v souvislosti s celospolečenskými změnami a technologickým vývojem se naopak rozšiřuje syndrom odcizení přírodě. Přínosy, které plynou z kontaktu dětí s přírodou, jsou proto v posledních letech stále více zkoumány.
více
Děti dříve a dnes. Jak se změnila hra a pobyt dětí v přírodě?
Za posledních několik málo dekád se výrazně proměnil způsob i délka trávení volného času. Objevila se celá řada překážek bránících tomu, aby děti trávily více svého volného času v přírodním prostředí. Některé jsou oprávněné, jiné méně, některé jsou faktické, jiné vžité a psychologické, některé jsou kulturní a institucionální, některé jsou dány určitými pedagogickými směry, jiné vycházejí z rodinných tlaků a strachů.
více
