Vyhledat

Proměny pro školy
Jak proměnit školní zahradu či hřiště

 
Děti dříve a dnes. Jak se změnila hra a pobyt dětí v přírodě?

Děti dříve a dnes. Jak se změnila hra a pobyt dětí v přírodě?

Za posledních několik málo dekád se výrazně proměnil způsob i délka trávení volného času. Objevila se celá řada překážek bránících tomu, aby děti trávily více svého volného času v přírodním prostředí. Některé jsou oprávněné, jiné méně, některé jsou faktické, jiné vžité a psychologické, některé jsou kulturní a institucionální, některé jsou dány určitými pedagogickými směry, jiné vycházejí z rodinných tlaků a strachů.


Zahradní architektka Ing. Lucie Miovská, Ph.D., poukazuje na to, že od roku 1970 se do dnešních dnů zmenšil o 90% prostor, kde se smí děti samy pohybovat. V té době chodilo pěšky do školy 80% sedmi až osmiletých dětí, dnes je to sotva 10%.  Jsou známy výhody a pozitiva hraní dětí tzv. „na lítačku“, tedy v sousedství, zejména pro jejich osobní vývoj a budování sociálních vazeb. Přesto tento jev docela rychle mizí a kromě dopadů na děti také negativně ovlivňuje vztahy v místní komunitě. Nepříznivě se odráží ve vyhodnocení bezpečnosti okolního prostředí, vnímání domova, vztazích dětí a dospělých i ve vztahu k veřejnému prostoru, a zejména pak ve vztahu k přírodě.

Tim Gill, přední britský odborník na problematiku trávení volného času dětí, stále upozorňuje: „Nepodceňujme dopady této změny, je to poprvé za posledních 400 000 let, kdy jsou děti více doma, než venku, právě v období, kdy se mají učit vyrovnávat s okolním světem, to vede i k mnoha nepříznivým zdravotním komplikacím.“

Ing. Dagmar Kozlová, Ph.D., lektorka lesní pedagogiky, porovnává život a především trávení volného času dětí dříve a dnes: „Zkusme se vrátit o několik desetiletí zpátky. Dětství tehdejších dětí bylo jiné. Kluci i děvčata běžně pobíhali venku, nikdo se nestrachoval, jestli je přejede auto nebo se připletou k nevhodné skupině. O víkendu pracovali s rodiči na zahradě či na poli, chodili do lesa, lezli po stromech, brouzdali se v potoce nebo bruslili na zamrzlém rybníce.

Dnešní dětský svět je jiný. Plný nástrah a nebezpečí. Děti jsou pod nepřetržitým dozorem dospělých a jejich volný čas je neustále organizován. Sami nemohou udělat ani krok a s dospělými tráví mnoho hodin v autě, na nákupech, v technikou perfektně vybaveném bytě. Jenže v hypermarketech stromy nerostou, v autě si nohy neposílí a z televize či počítače vůni květin ani hlíny neucítí. Jako bychom všichni žili v jakémsi umělém světě, kde už příroda nemá své místo. Ale děti ke svému vývoji nutně potřebují volnost, pohyb, velké množství různých vjemů. Potřebují poznávat skutečný, ne umělý svět.“

zpět na seznam verze pro tisk
 
 
 
 

dárci

KKFFKKCG

Podpořte nás