Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.
„Pro děti, které nejsou zapojené do venkovních sportů, může být za den jedinou chvílí strávenou venku dobíhání autobusu od domovních dveří. Navzdory obvyklému přesvědčení se jakákoli školní hodina může odehrávat venku,“ říká Fred Ende v článku „Solving the „Play“ Problem“ na komunitním webu vzdělávacích pracovníků ASCD edge.
Výzkumná zpráva Play and Exercise in Early Years: Physically active play in early childhood provision zpracovaná anglickou organizací Play England v roce 2008 dokládá, že pokud mají děti na výběr, tráví více času venku: „Ve dvou zkoumaných mateřských školách měly děti možnost pohybovat se po venkovním a vnitřním prostoru jak samy chtěly. Děti upřednostnily venkovní prostor ve více než polovině sledované doby (ve srovnání s 20 % ve školce, která měla omezený přístup do venkovního prostoru).“
Sledování také ukázala, že když jsou děti venku, jsou fyzicky aktivnější a jejich hra je dynamičtější. Možnost být fyzicky aktivní na školní zahradě či hřišti je zvlášť důležitá pro městské děti, které mají jinak málo příležitostí k pohybu. Zahraniční odborníci poukazují na „fyzickou negramotnost“ dnešních dětí: „Někteří učitelé mají 11 leté žáky, kteří se stěží hýbou. Tisíce dětí opouštějících první stupeň základní školy nedokáží chytat míč, házet, skákat nebo běhat – vykonávat základní pohyby každého sportu. Sport by měl mít ve školním rozvrhu stejnou míru důležitosti jako hodiny čtení nebo počty,“ říká Sue Campbell, předsedkyně britské vládní organizace UK Sport v článku uveřejněném v deníku The Telegraph.

Britskou optikou - dětství v zajetí?
Zavedla vás někdy vzpomínka na vlastní dětství k úvaze, jak se liší hry dnešních dětí od těch, které pamatujete vy? Podle průzkumu britské organizace Natural England z roku 2009 si ještě v předchozí generaci hrálo v přírodě 40 procent dětí, dnes je to již pouze 10 procent. Kromě toho se za posledních 30 let zkrátila vzdálenost pohybu dětí od domova. A to o celých 90 procent. Důvody tohoto posunu jsou však mnohem komplexnější.

Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).

Podle BBC mají dnešní děti málo času na hraní
Podle zahraničních expertů na dětský rozvoj se čas na volnou hru dětí za poslední tři desetiletí podstatně snížil. Téměř polovina dnešních rodičů si myslí, že jejich děti mají méně času na hraní, než měli oni. Uvádí to zpravodajský server BBC, který cituje průzkum pro anglickou organizaci Play England z roku 2012. Nadměrné plánování a organizování času brání dnešním dětem v rozvoji kreativity a inovativního myšlení, které jsou jim od narození vlastní.

Hřiště podle světového designera
Renomovaný německý designer Günter Beltzig vybudoval již několik stovek dětských hřišť po celém světě. Navrhl například hřiště v New York City Hall of Science v USA, Spiellabyrinth ve Vídni či známé hřiště Diana Memorial Playground v Kensingtonu ve Velké Británii. Jak by podle něj mělo vypadat správné hřiště, které reflektuje potřeby dítěte a rozvíjí jeho schopnosti a dovednosti?

Ken Finch: Děti potřebují riziko
Přehnané obavy z nebezpečí spojeného se hrou v přírodě podle zahraničních odborníků neodpovídají reálné míře rizika a naopak nám brání využít její přínosy. Ken Finch, zakladatel americké neziskové organizace Green Hearts Institute for Nature in Childhood mluví o „averzi vůči riziku“ v současné společnosti a říká, že má za následek stagnaci v některých oblastech rozvoje dětí.

Jaké volit herní prvky pro zahradu?
Každý rodič a učitel stojí před každodenní otázkou, jak děti zabavit a jak je správně rozvíjet. Jak vybalancovat touhu dětí po nejrůznějších technologických vymoženostech a zároveň je přirozeně učit a formovat. Právě vhodně navržené prostředí může přinášet dětem potřebné podněty.