Podle BBC mají dnešní děti málo času na hraní
Podle zahraničních expertů na dětský rozvoj se čas na volnou hru dětí za poslední tři desetiletí podstatně snížil. Téměř polovina dnešních rodičů si myslí, že jejich děti mají méně času na hraní, než měli oni. Uvádí to zpravodajský server BBC, který cituje průzkum pro anglickou organizaci Play England z roku 2012. Nadměrné plánování a organizování času brání dnešním dětem v rozvoji kreativity a inovativního myšlení, které jsou jim od narození vlastní.
Americký pedagog Fred Ende píše na komunitním webu vzdělávacích pracovníků ASCD edge:
„Abychom byli skutečně kreativní, potřebujeme mít možnost myslet nad rámec zavedených škatulek, a to vyžaduje vystavení se jedinečným a novým zkušenostem. Vzdělávání musí žáky povzbuzovat k tomu, aby si zvykli na obtíže, které je nutno překonat, přijímaní úsudku ostatních a podnikání toho prvního, často strach nahánějícího kroku k prozkoumání něčeho nového a odlišného.“
Nestrukturovaná, volná hra ve venkovním prostředí představuje pro děti cennou přípravu na běžný život a naším úkolem je poskytnout k ní dětem prostor, čas a příležitost. Stephanie Pappas na serveru LiveScience uvádí 5 základních, vědecky doložených přínosů hry:
- lepší chování – podle výzkumů se děti ve třídě chovají lépe, když mají během dne možnost „vypustit páru“ venku na hřišti,
- socializační přínosy – předškolní děti se díky hře učí ovládat své emoce a uvědomovat si emoce ostatních. Mohou si zkoušet věci bez následků a brát na sebe různé sociální role.
- pohyb – děti starší dvou let by podle lékařů měly mít alespoň 1 hodinu přiměřeného pohybu denně. Výzkumy potvrzují, že aktivita v dětství má vliv na fyzické zdraví v dospělosti,
- zlepšení schopnosti učit se – studie prokázala, že čím jsou děti zdatnější ve fyzických aktivitách, tím lépe se jim daří ve školních testech. Děti se navíc při volné hře venku mimoděk učí zábavnou formou - např. počítat při skákání panáka,
- zábava – hra je přirozený stav dětství, děti si potřebují hrát. „Dospělí berou jako samozřejmost, že potřebují volno. Děti jej také potřebují.“
Přírodní prostředí napomáhá rozvíjet volnou hru a děti ke hře v přírodě přirozeně inklinují. Přírodní herní prvky jsou flexibilní, oproštěné od představ dospělých, a tak podněcují fantazii.
„Potřeba rozmanité a dynamické hry nutí děti hledat optimální herní prostředí. Nejkomplexněji těmto nárokům vyhovuje přírodní prostředí. Svět přírody poskytuje nejpodnětnější a nejvýznamnější kontext zkušenosti. Je to neustále se měnící, různorodá scéna, nabízející nejširší škálu možných interakcí,“ vysvětlují Stuart Lester a Martin Maudsley, autoři studie Play, naturally (A review of children’s natural play) vydané anglickou organizací Play England.

Britskou optikou - dětství v zajetí?
Zavedla vás někdy vzpomínka na vlastní dětství k úvaze, jak se liší hry dnešních dětí od těch, které pamatujete vy? Podle průzkumu britské organizace Natural England z roku 2009 si ještě v předchozí generaci hrálo v přírodě 40 procent dětí, dnes je to již pouze 10 procent. Kromě toho se za posledních 30 let zkrátila vzdálenost pohybu dětí od domova. A to o celých 90 procent. Důvody tohoto posunu jsou však mnohem komplexnější.

Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).

Hřiště podle světového designera
Renomovaný německý designer Günter Beltzig vybudoval již několik stovek dětských hřišť po celém světě. Navrhl například hřiště v New York City Hall of Science v USA, Spiellabyrinth ve Vídni či známé hřiště Diana Memorial Playground v Kensingtonu ve Velké Británii. Jak by podle něj mělo vypadat správné hřiště, které reflektuje potřeby dítěte a rozvíjí jeho schopnosti a dovednosti?

Ken Finch: Děti potřebují riziko
Přehnané obavy z nebezpečí spojeného se hrou v přírodě podle zahraničních odborníků neodpovídají reálné míře rizika a naopak nám brání využít její přínosy. Ken Finch, zakladatel americké neziskové organizace Green Hearts Institute for Nature in Childhood mluví o „averzi vůči riziku“ v současné společnosti a říká, že má za následek stagnaci v některých oblastech rozvoje dětí.

Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.

Jaké volit herní prvky pro zahradu?
Každý rodič a učitel stojí před každodenní otázkou, jak děti zabavit a jak je správně rozvíjet. Jak vybalancovat touhu dětí po nejrůznějších technologických vymoženostech a zároveň je přirozeně učit a formovat. Právě vhodně navržené prostředí může přinášet dětem potřebné podněty.