Podle BBC mají dnešní děti málo času na hraní

Americký pedagog Fred Ende píše na komunitním webu vzdělávacích pracovníků ASCD edge:
„Abychom byli skutečně kreativní, potřebujeme mít možnost myslet nad rámec zavedených škatulek, a to vyžaduje vystavení se jedinečným a novým zkušenostem. Vzdělávání musí žáky povzbuzovat k tomu, aby si zvykli na obtíže, které je nutno překonat, přijímaní úsudku ostatních a podnikání toho prvního, často strach nahánějícího kroku k prozkoumání něčeho nového a odlišného.“

Nestrukturovaná, volná hra ve venkovním prostředí představuje pro děti cennou přípravu na běžný život a naším úkolem je poskytnout k ní dětem prostor, čas a příležitost. Stephanie Pappas na serveru LiveScience uvádí 5 základních, vědecky doložených přínosů hry:

• lepší chování – podle výzkumů se děti ve třídě chovají lépe, když mají během dne možnost „vypustit páru“ venku na hřišti,
• socializační přínosy – předškolní děti se díky hře učí ovládat své emoce a uvědomovat si emoce ostatních. Mohou si zkoušet věci bez následků a brát na sebe různé sociální role.
• pohyb – děti starší dvou let by podle lékařů měly mít alespoň 1 hodinu přiměřeného pohybu denně. Výzkumy potvrzují, že aktivita v dětství má vliv na fyzické zdraví v dospělosti,
• zlepšení schopnosti učit se – studie prokázala, že čím jsou děti zdatnější ve fyzických aktivitách, tím lépe se jim daří ve školních testech. Děti se navíc při volné hře venku mimoděk učí zábavnou formou - např. počítat při skákání panáka,
• zábava – hra je přirozený stav dětství, děti si potřebují hrát. „Dospělí berou jako samozřejmost, že potřebují volno. Děti jej také potřebují.“

Přírodní prostředí napomáhá rozvíjet volnou hru a děti ke hře v přírodě přirozeně inklinují. Přírodní herní prvky jsou flexibilní, oproštěné od představ dospělých, a tak podněcují fantazii.
„Potřeba rozmanité a dynamické hry nutí děti hledat optimální herní prostředí. Nejkomplexněji těmto nárokům vyhovuje přírodní prostředí. Svět přírody poskytuje nejpodnětnější a nejvýznamnější kontext zkušenosti. Je to neustále se měnící, různorodá scéna, nabízející nejširší škálu možných interakcí,“ vysvětlují Stuart Lester a Martin Maudsley, autoři studie Play, naturally (A review of children’s natural play) vydané anglickou organizací Play England.