Školní zahrady – jaký skrývají potenciál?
Velká část obyvatel dnes žije nebo pracuje ve městě. V jakém prostředí se pohybují děti? Jak často jsou v kontaktu s přírodou? Městské prostředí poskytuje málo příležitostí pro volnou hru dětí a pobyt venku v přírodě. V České republice mají oproti zahraničí téměř všechny školy svou zahradu. Právě školní zahrada se může stát prostorem pro hru, kreativní výuku a kontakt dětí s přírodou.Vhodně navržená a intenzivně využívaná zahrada napomáhá správnému rozvoji dítěte.
Objevte potenciál školních zahrad:
- Pohyb na zahradě má vliv na zdraví dítěte a jeho odolnost
- Podnětné prostředí zahrady podporuje rozvoj schopností a dovedností
- Na zahradě se děti učí přirozenou cestou zkušenostního učení
- Přírodní prostředí a zdravá míra rizika rozvíjí motoriku, kreativitu a sebevědomí dítěte
- Při volné hře a kontaktu s dětmi probíhá potřebná socializace dítěte
- Školní zahrada je sdílený prostor, o kterém děti mohou spolurozhodovat a učit se umění diskuse
- Využití zahrady podporuje vztah dětí k místu, ve kterém žijí
- Vzdělávání dětí v oblasti estetiky a krajinné tvorby formuje budoucí vztah člověka ke kulturnímu prostředí
- Na zahradě děti objevují zákonitosti přírody a potravního řetězce
- Péče o zahradu učí děti praktickým dovednostem a odpovědnosti
- Zahrada spoluutváří komunitu, může se stát místem setkávání a společných aktivit
Kontakt s přírodou v dětství ovlivňuje náš budoucí vztah k okolnímu prostředí. Lektorka lesní pedagogiky, Ing. Dagmar Kozlová, Ph.D., k tomu říká: „Zásadní význam školních zahrad spočívá právě v možnosti kontaktu dětí s přírodou. Ve vnitřním prostředí děti často obklopují umělé materiály a od přírody zcela odtržené předměty. Venku by se děti měly setkávat s přírodou. Pokud to nelze přímo, např. při procházce do lesa, k potůčku nebo na louku, je dobré dětem toto prostředí co nejvíce přiblížit alespoň v zahradě nebo na hřišti.“
Architektka Ing. Lucie Miovská, Ph.D., doplňuje: „Možnosti a prožitky, které přírodní prostředí zahrady dětem nabízí, jsou pro jejich osobnostní rozvoj mimořádně důležité. Je to místo, které jim pomůže nalézt vztah k vnímání krásy i přírodě samotné, poznání životních i ročních cyklů a vznik prvních mezilidských vazeb. Při hře si budují vztah k ostatním i formují své vlastní cítění.“
Zahrady pomáhají stmelit místní komunitu, spoluutvářejí město či obec. Podle Ing. Aleše Kašpara, tajemníka Města Český Brod, by zahrady neměly být jen prostorem školského zařízení, ale místem ke společnému užívání. Přímo vyzývají, aby sloužily k setkávání, pořádání akcí, sportovních klání, uměleckých představení nebo burz.
Může vás zajímat
Britskou optikou - dětství v zajetí?
Britskou optikou - dětství v zajetí?
Zavedla vás někdy vzpomínka na vlastní dětství k úvaze, jak se liší hry dnešních dětí od těch, které pamatujete vy? Podle průzkumu britské organizace Natural England z roku 2009 si ještě v předchozí generaci hrálo v přírodě 40 procent dětí, dnes je to již pouze 10 procent. Kromě toho se za posledních 30 let zkrátila vzdálenost pohybu dětí od domova. A to o celých 90 procent. Důvody tohoto posunu jsou však mnohem komplexnější.
Richard Louv: Byli jsme posledními dětmi v lese?
Dnešní děti si často nemohou dopřát výsady předchozích generací: vylézt na strom nebo ušpinit si kolena. V zahraniční literatuře existuje termín pro důsledky této rozluky – syndrom odcizení přírodě. Použil jej Richard Louv ve své knize Last Child in the Woods (Poslední dítě v lese).
Podle BBC mají dnešní děti málo času na hraní
Podle zahraničních expertů na dětský rozvoj se čas na volnou hru dětí za poslední tři desetiletí podstatně snížil. Téměř polovina dnešních rodičů si myslí, že jejich děti mají méně času na hraní, než měli oni. Uvádí to zpravodajský server BBC, který cituje průzkum pro anglickou organizaci Play England z roku 2012. Nadměrné plánování a organizování času brání dnešním dětem v rozvoji kreativity a inovativního myšlení, které jsou jim od narození vlastní.
Hřiště podle světového designera
Renomovaný německý designer Günter Beltzig vybudoval již několik stovek dětských hřišť po celém světě. Navrhl například hřiště v New York City Hall of Science v USA, Spiellabyrinth ve Vídni či známé hřiště Diana Memorial Playground v Kensingtonu ve Velké Británii. Jak by podle něj mělo vypadat správné hřiště, které reflektuje potřeby dítěte a rozvíjí jeho schopnosti a dovednosti?
Ken Finch: Děti potřebují riziko
Přehnané obavy z nebezpečí spojeného se hrou v přírodě podle zahraničních odborníků neodpovídají reálné míře rizika a naopak nám brání využít její přínosy. Ken Finch, zakladatel americké neziskové organizace Green Hearts Institute for Nature in Childhood mluví o „averzi vůči riziku“ v současné společnosti a říká, že má za následek stagnaci v některých oblastech rozvoje dětí.
Děti jsou fyzicky negramotné, tvrdí angličtí odborníci
„Příliš mnoho vzdělávání se odehrává uvnitř,“ kritizuje americký pedagog Fred Ende současnou praxi ve vzdělávání. Školní zahrada je pro řadu městských dětí jediným místem, kde mají příležitost se hýbat, a kde mohou každý den přijít do kontaktu s přírodou. Děti by neměly trávit čas na školní zahradě pouze v průběhu přestávek či času vyhrazeného pro pobyt venku.
