Vyhledat

Proměny pro školy
Jak proměnit školní zahradu či hřiště

 
Britskou optikou - dětství v zajetí?

Britskou optikou - dětství v zajetí?

Zavedla vás někdy vzpomínka na vlastní dětství k úvaze, jak se liší hry dnešních dětí od těch, které pamatujete vy? Podle průzkumu britské organizace Natural England z roku 2009 si ještě v předchozí generaci hrálo v přírodě 40 procent dětí, dnes je to již pouze 10 procent. Kromě toho se za posledních 30 let zkrátila vzdálenost pohybu dětí od domova. A to o celých 90 procent. Důvody tohoto posunu jsou však mnohem komplexnější. 


Řada rodičů se totiž nechat děti venku bez dozoru obává. Například průzkum neziskové společnosti Play England, která podporuje hraní dětí venku, ukázal, že celá polovina dotázaných rodičů nenechá děti venku bez dozoru z obavy před cizími lidmi. Dalších 31 procent má strach z nehod a úrazů.

Podle britské dětské psycholožky Tanyi Byronové hyperprotektivní rodiče rozvoj svých dětí často dokonce brzdí. „Mnoho dětí prožije valnou část dětství výchovou v zajetí,“ uvádí Byronová v International Business Times a dodává, že pády a odřeniny bývaly kdysi naopak „odznakem cti.“ „Děti jsou mnohem zranitelnější před riziky, která skrývá internet, než kdyby se toulaly po ulicích.” Psycholožka rovněž kritizuje trend jednostranného rozvoje dětí, který nepovzbuzuje jejich emoční inteligenci a zaměřuje se pouze na hodnoty dosažené v inteligenčních testech.

Změně povahy dětství se věnuje i uznávaný badatel a spisovatel Tim Gill, autor zprávy Sowing the Seeds: Reconnecting London´s Children with Nature. Příčiny těchto změn přičítá širší společenské proměně zahrnující nárůst využívání aut, úbytek zelených prostranství, delší pracovní dobu rodičů, rostoucí strach z kriminality a samozřejmě volnočasové aktivity doma u obrazovek.

Přitom při tradičních hrách typu cvrnkání kuliček nebo skákání panáka si děti nacvičují řadu praktických situací. Mnoho tradičních her vyžaduje přesný odhad rizik, který je pro rozvoj dětí velmi podstatný. „Vezměte třeba hru na babu. Děti se musí shodnout na tom, kdo ji má, která místa platí jako „domeček“ a vyřešit případné neshody, jestli někdo babu dostal nebo ne. Dohnat někoho, chytit a nezranit vyžaduje slušnou řádku fyzických a interpersonálních dovedností,“ popisuje Gill. Důvod, proč tyto hry poněkud odeznívají, spatřuje Gill hlavně v tom, že děti nemají dost času, prostoru a příležitostí je hrát. Důležitým úkolem rodičů a učitelů proto je vytvořit podmínky. Zbytek už děti zařídí samy.
 

zpět na seznam verze pro tisk
 
 
 
 

dárci

KKFFKKCG

Podpořte nás